Dopolední vlak do Prahy
Cestou vlakem k rodině v Praze přistoupil v Olomouci starší pán s košíkem hub. Opravdu krásné hřiby si zasloužily výslech. Pan středoškolský profesor, jak se zmínil později, je nasbíral včera navečer na svém oblíbeném místě o pro svoji sestru. Ta nemůže na nohy, tak jí je vezl ještě s nějakými věcmi do Pardubic, aby je pěkně začerstva zpracovala. No a on pro něj sedmdesátníka, který je v dobré kondici a pravidelně chodí na tenis taková procházka není žádný problém.
Spolu s ním přisedl tatínek a tři dítka. Taťka kolem 40 let, spolu s ním mladík kolem 20 let, dcera asi patnáctiletá a malý chlapec asi tak 6. Všichni s mobily v ruce a sluchátky v uších. Chvíli si povídali o minulém víkendu, který trávili někde na hotelu s aquaparkem. Zmiňovali i letní dovolenou v Turecku a plány na zimní Tatry na Slovensku.
Profesor se Taťky ptal na cestu letadlem. Protože když létali na dovolenou s manželkou, měli pravidelně problémy s turbulencemi i odbavením. Zajímal ho wellness v aquaparku, ale že by někam jel spíš do thermálů. Což tedy zrovna pobyt v polském Zakopaném nabízel. Prostě taková nezávazná debata. Dcera zaslechla skrze sluchátka Taťku a pronesla: „Jo, paráda, měli jsme štěstí, že těch 5000 poslali tak brzo, jinak bychom jeli jen na jeden den do Pasohlávek.“ Mladík se ušklíbl: „Já nic nedostal“.
Profesor si neodpustil poznámku „No je vidět, že příspěvek na energie od vlády padl na úrodnou půdu“. Taťka „Proč bych nebral, když mi to dávají“. Profesor „Ale v pořádku, to není vaše chyba. Já si žádal o příspěvek na péči o manželku než zemřela opakovaně, ale nikdy jsme nic nedostali. Asi jsme neměli nárok. Ále co, úspory jsme měli, na dovolené jezdili, tak jsme si nějak poradili“.
V Zábřehu přistoupil sportovně oblečený třicátník s velkou taškou a něco řešil po telefonu. Že přijde v sobotu ráno později na stavbu, protože mu teprve v pátek večer pošlou nějaké dokumenty a že to musí udělat. Otevřel notebook a něco tam začal kutit. Do kupé se snažil dostat ještě rozesmátý pár s vlajkou, což Taťka okomentoval „Magoři jedou demonstrovat“.
Oponoval jsem „Proč magoři, někteří lidi mají asi důvod, proč to dělají. A demonstrace je projev vůle se společensky vyjádřit“. Taťka „Jo to jistě, chybí jim peníze na cigára a chlast“. Profesor „Ono je takové přísloví: sytý hladovému nevěří. Třeba jim opravdu chybí peníze na energie. Já třeba tento problém v bytě zatím nemám, důchod mi na to stačí a ve svém věku nejsem náročný.“ Chlapec „Tatí, mamka říkala, že mi koupíte na vánoce nový mobil, ano?“ Taťka „To víš, že ano“ a otočil se k Profesorovi „No vidíte, nemusíte se jich zastávat, když je neznáte a energie neřešíte. Stejně vám přidávají na důchodech“. Profesor „Samozřejmě nemusím, akorát jsem celý život zvyklý jednání ostatních pochopit. Jedině tak najdete řešení problému. Mimochodem demonstrace ve Francii jsou celkem běžné“. Mladík „Zato my, když jsme pomohli pomoci, když jsem chtěl přispět na Ukrajinu, tak jsi mi řekl, ať se starají o sebe, tak jsem poslal půlku kapesného sám a tys kvůli tomu řval“. Taťka „Protože o ty se stará naše vláda“. „Jo, tak ta se stará akorát tak sama o sebe, všichni ti odésáci, stánkaři, černoprdelníci a piráti“ přidal se Třicátník. „Co je na pirátech špatného, mě se líbí, loni jsem poprvé volil a měli můj hlas“ hrdě hlásí Mladík. Taťka „Cože? Nenechal sis to vymluvit? Děda se obrací v hrobě, že jako Moravák nevolíš lidovce“!
Diskuze se začala vyvíjet skoro jako u nás v hospodě. Začneme u fotbalu a nakonec se hádáme o politice. „Oni ti piráti to nemyslí úplně zle, ale hodně mi to připomíná svazáky. A některé jejich nápady…. Já třeba volil STAN, chtěli změnu, nemám rád Babiše a dnes toho lituju. Ba co více. Stydím se“, zamyslel se Profesor. Dcera „Co to je svazáci?“ Profesor „To byli mladí lidé, kterým komunisti dělali školení o krásném socialismu a oni to pak aktivně šířili dál a až byli starší, tak se z nich stali taky komunisté, kteří pak školili další svazáky a přitom o skutečném a praktickém fungování v životě nic nevěděli“. Mladík vyskočil „Srovnávat piráty a komunisty? To snad nééé“. Taťka chápavě „Příště už tuto chybu snad neuděláš“ a otočí se na Profesora „Přirovnávat komunisty a piráty je nesprávné“. Profesor „Víte, vy jste tu dobu asi nezažil. Politologii jsem studoval, vyučoval a dodnes sleduji dění. To přirovnání je totiž dost trefné, i když komunista za totality a komunista dnes je dost rozdíl“. Taťka evidentně chtěl přidat další moudro „No právě, je v tom rozdíl. ODS by se s komunisty nepaktovala a my lidovci taky ne“. Mladík pokýval hlavou na znamení souhlasu. Profesor se nedal „Principy socialismu nebo komunismu jsou jedním z možných směrů vývoje společnosti. Stejně jako kapitalismus. Dnes je běžný souběh těchto myšlenek, dokonce je to samozřejmé. Ony socialisticko-komunistické principy totiž znáte spíše jako solidární sociální systém, regulatorní daně, kapitalismus přejmenujete na tržní prostředí a najednou tu máte běžnou demokratickou společnost. Pak už jen stačí vzít to či ono, co která politická strana představuje a chce řešit a měnit, jakým způsobem a z toho odvodíte její základní směřování a tedy rozdělení na levici či pravici. No a piráti z tohoto základního srovnání vychází hodně blízko komunistům. Taťka zamyšleně pokýval hlavou, Mladík si znechuceně nasadil sluchátka, my s Třicátníkem se na sebe podívali. Vysvětlení jako ve škole asi opravdu zabralo.
„Kde se tady zapíná topení, je tu celkem chladno“ ptá se Dcera. Taťka začne zkoumat prostor a Třicátník „Myslím, že to bude centrálně regulovaný, však se musí elektřinou šetřit“. Profesor povídá „Tak se budeme oblékat i doma. Co nám starším zbyde, nám už bývá na nohy chladno, ale vezmeme další ponožky. Horší to mají malé děti, ti potřebují teplo“. Třicátník potvrdí „To mi povídejte! Koupejte mimino při 20°C a náš malý školkař posmrkuje furt, jen co zaleze slunko. Ale topit musíme kvůli děckám, i když je manželka na mateřské a peněz nezbývá“.
„Tatí, kdy budeme vystupovat?“ žadoní chlapec. Dcerka do něj šťouchne „za chvíli v Pardubicích, pán co nám prodává auto nás bude čekat na nádraží. Vezmeme auto, pojedeme se někam podívat, zastavíme v mekáči a odpoledne pojedeme autem domů“.
Třicátník „Ono to s těma lidovcama taky není tak růžové, oni totiž budou vládnout klidně s Babišem, jen aby byli u koryt“. Profesor „Ano, historicky je tomu tak dokonce opakovaně. Je jim jedno s kým, hlavně ať tam jsou“. „Ale ten Jurečka není tak zlý“ říká Taťka. „Kdyby nebyl tak zlý, tak by místo slov o sociálním cítění pro to opravdu něco udělal. Má sice 5 dětí, ale taky je roky v politice a už je odtržen od reality. Sám mám dvě brigády, abychom zaplatili hypotéku a veškeré výdaje“ oponoval Třicátník. Profesor moudře „Jen jestli nebylo lepší mít jen jednu práci a požádat si o nějaké sociální dávky“. „Jo a pak budou poslouchat moudra, že když na to nemám, nemám chodit na fotbal, do posilovny, do hospody, topit doma na 15 °C a podobně. Díky nechci!“ odpověděl Třicátník.
Mlčení občas protnula nějaká otázka dítek a tu tam jsme prohodili pár slov hlavně s Třicátníkem, který opravdu měl hlavní zaměstnání ve firmě jako rozpočtář, o víkendech chodil na brigádu na stavbu a do toho občas tvořil webové stránky jako právě nyní ve vlaku.
Před Pardubicemi Profesor vytáhl mobil „Čekáš na peróně? Že tě dovezl zeťák? …“ Vlak zastavil a on vystoupil. Během pár minut se vrátil a bez košíku. Pohlédl jsem na něho „Myslel jsem, že jedete za sestrou“. „Zase tak staří nejsme a určitě se uvidíme a dost možná už příští týden“ odvětil a ptal se „A vy nejdete na demonstraci?“ Třícátník zavrtěl hlavou „Musím odevzdat práci“. Pohlédl na mě zkoumavě. Trošku jsem se zastyděl a vyšlo ze mě „Uvidím, jak to budu stíhat. Zavolám dceři“.
„Jak jsem vás tady tak poslouchal a i ty týnejčry, tak se jedu na demonstraci podívat taky. Vy ani jeden asi kvůli práci nemůžete, taťka od dětí má všeho dostatek a je spokojený, mladý pirát ještě nechápe svět, tak asi přišel čas podpořit nějaké změny. Však na Václavák v 89 jsem chodil taky a toto mi přijde dost podobné a hlavně správné“.
Jaký je z toho závěr? Celkem zajímavé zjištění je, že člověk vůbec nemusí být milovník Ruska, aby na demonstraci jel a podpořil tak celospolečenský problém a špatná řešení současné vlády. Dokonce nemusí být ani bezzubý, na sociálních dávkách, v exekuci nebo mentálně postižený, jak se často snaží zbytky příznivců současné vlády neustále tvrdit.
(převzato z blogu – jkuc)